článek byl již uveden na stránkách Ultras
SK České Budějovice - FC Slovan Liberec
04.04.2001
Den před odjezdem byl termín odjezdu posunut o půl hodiny dopředu, protože by se to nedalo stihnout. Přesto jsme ještě čekali do 12:45 na poslední dva ohlášené členy, přes veškerou snahu to nestihli, a tak vyrážíme, 15členů D.B.S., asi pět normálních fans a vepředu sedí "Děda bojs". Z Ultrasu s náma nikdo nejede, asi nedostali včas upozornění o změně odjezdu. Jako už tradičně mají někteří z nás za sebou náročnou noční a předodjezdovou přípravu. Máme spočítáno, že když zastavíme jednou u Prahy a pak kousek před Č.B. tak to stihneme akorát na výkop, vše tomu podřizujeme, pijeme míň než jindy. Je akorát hodina do výkopu a do Č.B. to je 50km to je signál pro všechny k tomu aby začali upravovat svoje promile. V Budějovicích stavíme asi 300m od stadionu.
Na stadion se dostáváme ve 4.minutě. Rozvěšujeme vlajky a začínáme povzbuzovat, v několika lidech přeřvat místní publikum nebyl problém, atmosféra tu byla podobná jako na Žižkově, jediné co domácí dokázali bylo občas skandovat "Dynamo, dynamo". Kolem 10.min se objevuje v sektoru domácích vlajka BGB 99, a to bylo od BGB vše co jsme zaregistrovali. Stánek s pivkem je kousek od našeho sektoru, fronty tam jsou dost malé a tak je zajištěn stálý přísun. K policii se dá říct jenom to, že jsme po dlouhé době u policistů, při našem výjezdu, neviděli helmy a že nás nechali volně se pohybovat mezi sektory. Fotbal byl dost tragický, oproti Plzni se zlepšila pouze obrana. O útočení nemůže být ani řeč, dvě střely do brány za celé utkání je bída, z toho jedna byla špatný centr. Přesto jsme vydrželi fandit až do konce, i přestože mnoho sil z nás odsávalo pálící slunce. Rozhodčí píská konec, bod oslavujeme vhozením několika konfet a hromadou papírků, balónky až do konce nevydržely. Za bod vděčíme především Tondovi Kinskýmu a hlavně jeho pravé tyči, která nás na konci 1.poločasu zachránila. Vlajky máme sbaleny, a tak můžeme vyrazit k autobusu, že to bude nejnáročnější část dne jsme čekali, ale tohle ne. Nikdo nás nenapadl, ale jít nejmíň dva kiláky k autobusu, nás málem přivedlo k střízlivosti.
Cestou zpět si vynahrazujeme absenci zastávek, takže stavíme snad na každý druhý čerpačce. Nálada v autobuse je dost dobrá, i přes opět otřesný výkon "pohárového" týmu proti "druholigovému" (vidět dvakrát během čtyř dnů to samé je dost síla). Do Liberce dorážíme po půl jedenácté. Za zmínku stojí množství odpadu vyprodukovaného, cestou zpět, deseti lidmi, jedna igelitka plná lahví není ještě nic extra, ale druhá je vrchovatě narvaná sešlapanýma plechovkama. Vydřít bod se dvěma posledníma mužstvama je určitě impuls ke změnám v kádru.
Smrťák D.B.S.
Zpět na začátek