D.B.S. Liberec
FK Jablonec 97 - FC Slovan Liberec
01.09.2003
Dnešní pondělí, pro ty komu nestávkují učitelé první školní den, pro ostatní záminka vzít si volno a od rána upravovat promile na dnešní "výjezd". U některých proběhla kvalitní příprava již o víkendu (vykloubené koleno, vyvrknutý kotník...) přesto jsme vyrazili v celkem solidním počtu před jedenáctou do hospy. Kolem druhé vyrážíme na vlak. Ve vagónu byla celkem pohoda, průvodčí sice vypravoval něco o tom že si snad raději prohodí šichtu, ale jinak byl statečnej. Při jednom čtvrthodinovém čekání na odjezd ze stanice se nás optal, proč jedeme tak brzo, načeš mu bylo odpovězeno, abychom to tímhle tempem vůbec stihli na druhý poločas. Jízda vlakem opět vyvolala nostalgické vzpomínky na památný výjezd na Slovensko a tak se opět vyprávělo, někteří cestující jen mlčky kroutili hlavami. Konečně na místě, vyrážíme obhlídnout hospy jestli je nějaká otevřená, zas jen známé cedule dnes od do zavřeno. Loni se osvědčila asijská knajpa a tak tam vyrážíme. "Číňani" už tu nejsou majiteli a tak to tu není pro některé zadarmo. Občerstveni vyrážíme na stadion. Kapacita 4000 dává tušit, že bude vyprodáno a hodně lidí půjde domů naštvaných.
Náš sektor pro 300 lidí je plný, na plotech visí vlajky ULTRAS, D.B.S.,... a na úvod utkání představujeme nápis z metrových písmen ULTRAS SLOVAN DBS, několik modrých a bílých balónků. Domácí kotel v počtu asi 17 představuje velkou černou vlajku s nápisem, odpalují několik ohňů. Tak už i v Jablonci dospěla jednání klubu s fans k zlepšení. Oba dva "kotle" se snaží o hlasovou podporu svého týmu. Šancí si vytvořily oba týmy dost, nějaká ta břevna a tyčky. Ve famózní formě se představili páni rozhodčí, mávání ofsajdů které nejsou, nemávání těch co jsou, podobně to bylo i s fauly. Vrcholem byla v druhém poločase vymyšlená penalta, jablonecký hráč ji kopl celkem solidně k tyči, ale Tonda ji bravurně chytil. (Tondova forma poté co má nového trenéra roste utkání od utkání). S domácím kotlem se občas překřikujeme. O inteligenci místního hlasatele jsme si udělali názor ke konci utkání, když vyzýval liberecké fanoušky ať po utkání zůstanou na svých místech (půlka lidí stadionu byla libereckých fans). Domácí kotel se nás zastal pokřikem: pusťte bratry domů. Utkání skončilo pro Liberec další remízou 0:0. Opouštíme stadion.
Opět skandujeme jako bychom vyhráli, většina lidí míří k autům nebo na tramvaj, naše osmičlenná skupinka míří na vlak. Ten odjíždí za hoďku. Nádražní knajpa se nám moc nepozdává, přesto se někteří odvážně vrhli dovnitř, pomocí trubky a plic si zasloužili pozornost obsluhy. Nakonec nám bylo dovoleno vynést si půllitry na perón. Přijíždí vlak a tak se do něj přesouváme. Ve vlaku jsme pak začali pěti chorálky, došlo i na německou verzi Včelky Máji. Největší atrakcí asi bylo WC, nemuselo se za něj platit - 2Kč, což byla pro některé ohromná úspora. Ostatní spolucestující se také výborně bavili, dokonce měli co dělat aby když vystupovali smíchy nespadli ze schodů. Cestou od vlakáče přes centrum do hospy jsme stále fandili a troubili na trubku. No a před jedenáctou večerní jsme se rozešli domů.