SK Sigma Olomouc - FC Slovan Liberec
17.03.2002
Vyrážíme z Liberce v počtu okolo 25 ( 3 Děda bojs, 1 dívka, 2 Ultras, 1 Ostříž, Ruda, zbytek D.B.S.), asi 10 lidí se nedostavilo (nemoc, opilost, práce, hokej ...). Cestou bumbáme pivečka, hrajeme karty, na čerpačkách a jiných zastávkách hrajeme fotbal s míčem, který byl pro zkracování dlouhých chvil zakoupen. Za některé obranné zákroky by se nestyděl ani "řezník" Řepka, vše se obešlo kupodivu bez zranění. (Neodpustím si poznámku, jak někteří můžou kritizovat hráče za to jak občas blbě trefí míč, když sami se do něj skoro netrefí ?! ) Cesta ubíhá velice rychle a tak zastavujeme v Mor. Třebové. Fantastické zřejmě památkově chráněné náměstí, poskytuje prostor na fotbálek, postupně se přesouváme do přilehlých uliček nalézt nějakou hospodu. Míč létá kolem oken a dokonce až po střechách, konečně jsme našli hospu, sice před ní stojí policejní auto, ale nikdo v něm není. Ani v hospodě se policisté nenacházejí? Dáváme si pivko a jdeme si zahrát stolní fotbal. Ostatní mezitím stačili vybojovat 2.místo ve Fernet cupu. Teda aspoň trofej získali. Dopíjíme a vyrážíme zpět k busu. Na parkovišti ještě předvedeme pár parádiček s míčem. Odjezd, Ruda opět pobíhá po buse a hledá svojí vlajku ČR s nápisem Jablonec, opět se mu ztratila, potvora. Cestou kontaktují Ultras místní fans, jelikož nejsme chuligáni tak se místní údajně rozhodli zůstat v hospodě. Dorazili jsme až k našemu sektoru, zakupujeme lístky za 50Kč, na druhé straně lístku je stadion vyobrazen skoro v měřitku 1:1 (takhle plýtvat papírem). Náš sektor je opravdu fajn, plexi jak na hokeji, síť až ke střeše, stánek je ale pouze s nealkem. Rozvěšujeme vlajky. Pouze ta Rudova pořád nějak nejde uvázat buď se mu rozváže na jedné straně nebo spadne úplně celá (měl po celý první poločas o práci postaráno, pak už jsme ho raději nechali). V sektoru se nás schází skoro 50.
Začíná utkání. Místní publikum ale ještě spí, protože nikdo z nich nefandí. A tak se třemi bubny, jednou trubkou a několika hlasivkama přeřváváme celý stadion, na kterém je šest a půl tisíc lidí. Fotbal má celkem tempo, ale je vidět, že obě obrany jsou kvalitní. Druhý poločas mají domácí hráči trochu převahu, naši nevystřelili na Vaniaka ani jednou, jediná střela která mířila na branku ji minula asi o půl metru. Olomoucká obrana je opravdu dobrá. V našem týmu po dlouhé době opět vynikl Bafour a Čapek, je na nich vidět špatná sehranost s týmem a i nejistota, po jejich chybách se vždy valil nebezpečný útok na naši branku. Štajnerových pět patiček v druhém poločase celkem obstojně předvídali olomoučtí obránci, ale např. Bafour ani jednou neodhadl, že by mohl takovou přihrávku dostat. Jinak hráči makali až do poslední chvíle, ale je na nich vidět únava z náročných střetnutí v poháru UEFA. Konec utkání a remíza 0:0 je taky úspěch od prvního místa nás stále dělí pouze 2 body. Děkujeme hráčům. Balíme vlajky a odcházíme do busu. Ještě k Olomoucké divácké kulise: celé utkání bylo slyšet pouze nás, domácí měli nějaký menší kotel za brankou, ale ten se ozval asi jen čtyřikrát, vedle nás na tribuně byl umělec s dvěma trubkama na které předváděl několik hasičských šlágrů, pak taky partička asi čtyř borců, co s náma ke konci utkání chtěli mluvit, když se jim nikdo nevěnoval prohlásili, že tu stejně nevyhrajeme ale ať porazíme Dortmund. Jediný kdo něco předváděl celé utkání byla partička sedmi lidí na krásné nové tribuně, kde střídali nadávky na Liberec s křičením Sigma. To bylo vše, vlastně ještě místní hlasatel, který komentoval téměř každou šanci domácích a vyzýval při rohách hláškou: tak pojďme na to.
Cesta zpět proběhla ve znamení dopití piv (zjišťujeme, že jsme ho už asi přechlastaný, tak příště asi vezmeme tvrdej). Pár jedinců se baví drážděním Rudy, chvilkama až za hranicema normálu. Zbytek se baví věčným Rudovým vykřikováním ať ho nechají. Slavíme vítězství hokejistů ve finále 1.ČP ligy a tím pádem postup do baráže o extraligu. Na jedné čerpačce proběhlo sprchování. Před 22 hod. se objevujeme v LBC. Vystupujem u uklízíme bus. Zbavení se odpadků je vážně originální, jen by nás zajímalo jak se budou tvářit majitelé střechy. Opět jeden pohodový výjezd je za námi.
Zpět na začátek