D.B.S. Liberec
Schalke 04 - FC Slovan Liberec
semifinále Pohár INTERTOTO 1. utkání
29.07. - 31.07.2003
V úterý po 11hod. večer vyrážíme v počtu 33 busem do Německa. Sice hodně narychlo zařízený, ale vyšlo to. Autobus je před cca 14dny nově koupený, a tak nás nechtěl řidič nechat v buse ani pít, přesvědčilo ho, ale množství alkoholu, které každý měl sebou a ujištění, že víme že to je bus a ne dobytčák. První kilometry jsou pro řidiče dost náročné, každých 20 minut chceme stavět na WC, v busu není chemičák. Díky tomu a objížďkám se dostáváme na hranice dost dlouho, zde nás zdrží ještě vyřizování pokuty za rozlepený pas, to že přežil povodně nijak ve snížení ceny pokuty nepomohlo. Cesta po Německu příjemně ubíhá ve videu běží metalovo-rockové hity. Jedna maminka co jela s námi byla "mile" uložena ke spánku. Kalilo se opět v rytmu mixu: Citrus, víno+cola, rum+cola, piva, Borovička. Zábava je opravdu skvělá, možná to je tím, že tu nikdo příšerně neřve :-) (Vy co jste s náma nejeli to neberte moc osobně.) Zhruba dvě hoďky před příjezdem na stanoviště jsme řádně naštvali řidiče. Jeho disko hity co pouštěl ve videu nás fakt nebavily, zvolený vyslanec, to dost nešetrně sdělil řidiči, takže nám pak už nepustil nic. V Gelsenkirchenu jsme kolem půl jedné, před druhou hod. máme dostat lístky a tak se někteří vypravili do nedalekého fanshopu. My ostatní piknikovali před vchodem do našeho sektoru. Při té příležitosti jsme zjistili, že místní ani netuší kde Česká republika leží natož, aby věděli jak správně pověsit naší vlajku, červeným pruhem nahoru to ale fakt není - hrozný. Po upozornění pořadatelů, asi za půl hoďky dorazil cyklista a vlajku převěsil, mezitím si nás byli obhlídnout i policisti, od nich jsme aspoň zjistili kudy vyrazit do centra. Dostali jsme lístky a vyrazili, každý tak trochu jiným směrem. Trochu jsme toho procourali, každá skupinka s větší či menší ostudou. Nakonec se nás většina sešla asi v jejich největší fanouškovské hospě. Přijali nás mile a ukázali nám sál který měl strop celý pobitý šálami soupeřů s kterými hráli - super. Poté jsme se vrhli na ochutnání něm. piva. 2Eura za 0,3l, asi si budeme muset začít zvykat. V hospě je přítomný i šéf fanoušků Schalke a pouští nám příšerný hity Schalke. Asi po půl hodině nás přestal trápit a začal hrát konečně hitovky známé i nám. Pak přišly na řadu panáky od němců, někteří z nás se celkem dobře naladili na nadcházející utkání. Asi hodinu a půl před výkopem jsme vyrazili na stadion. Zbavili jsme se nepotřebných věci, a věcí které by nám byly zabaveny. Konečně vstupujem do supermoderní fotbalové arény.
Aréna je nádherná, střecha je zatažená, rozvěšujeme za pomoci pořadatelů vlajky. Na sedačky je položen velký dres, a snažíme se trochu fandit než spustí domácí. A už se přiblížil začátek, celý stadion stojí (i horní ochozy) a nad hlavami mávají šálami. Před sektorem domácích vlaje několik velkých vlajek a fans rozjíždí chorály, které zpívají s malinkýma přestávkama celé utkání. Super. V době kdy Slovan přehrává Schalke a domácí přestávají fandit začínáme s vervou fandit my, snad nás bylo aspoň trochu slyšet i na druhé straně stadionu, protože němci okolo nás, nás slyšeli určitě. O poločase nějací němci v našem sektoru pověsili vlajku Dortmundu, okamžitě jsme je vyhnali s tím, že opravdu Dortmund zde dnes nehraje. Moc se jim to nechtělo pochopit, v tu chvilku dorazil pořadatel, povytáhl vestu a pod ní měl tričko s nápisem, něco ve stylu: kdo fandí Schalke nenávidí Dortmund. Nastavil ruku a dortmundští mu vlajku bez keců odevzdali. V 2.poločase si opět užíváme skvělé atmosféry. V 80.min Kolouch parádně s přímáku trefuje branku a Slovan vede 1:0, jsme v extázi. Ta netrvá moc dlouho dvě minutky poté se na hřiště dostává čech Trojan a vyrovnává. Za další 4 minuty přihrává na vítězný gól domácích. Stadion exploduje a bouří až do konce utkání. Škoda takhle ztraceného min. bodu. Cestou k busu přesto zpíváme a nadáváme skoro jako bychom vyhráli, výsledek je nadějný stačí vyhrát 1:0 a postupujem
Tak už jsme konečně všichni nastoupili a můžeme vyrazit, většina z nás je dost utahaná a tak se snaží spát. To systematicky ruší 3 totál namletí případi, asi tři minuty fanaticky fandí a pak na další tři minutky usnou, poté se proberou a to se opakuje zhruba hodinu. Při celní kontrole německý celník pohlédl na prázdné kartony od plechovkáčů, uznale pokýval hlavou a pronesl na jednoho stále spícího: viele alkohol. Kolem Děčína je objížďka a tak cesta trvá podstatně déle než jsme čekali. Piva jsme naštěstí stačili dokoupit hned za hranicema. V LBC jsme ve 12hod, přijeli jsme rovnou ke stadionu abychom si mohli koupit lístky na odvetu, čekal nás zde i uvítací výbor těch co nemohli jet. Po zakoupení lístků jsme se vypravili do hospy. Obsluha z nás moc nadšená nebyla, kuchař nechápal co dělají talíře pod stolem, servírka pro změnu styl objednávání. Nakonec se chytla když už počtvrté bylo zaveleno ty samé panáky co předtím. Po devátém objednání si raději nechala udělat mezisoučet. Papír A4 už byl dost zaplněn. To že nebrala Eura některé značně překvapilo. Za dva dny razíme do Ostravy tak si domlouváme na zítra přípravu.