SK Slavia Praha - FC Slovan Liberec
18.08.2000
úvod: Už třetí den je na ofic. stránce Slovanu výhružka v podobě úvahy o vyslání autobusového zájezdu na Slavii (resp. Strahov). Stále se nic neděje, a tak se rozhoduji zavolat přímo na sekretariát. A zde je rozhovor:
- Dobrý den, mám takovou prosbu. Zajímalo by mě jestli pořádáte nějaký zájezd na Slavii?
- Ne, určitě ne. To minimálně tři roky neděláme. To si budete muset sehnat nějakého dopravce sám.
- Proč máte teda na oficiálních stránkách Slovanu zmínku o tom, že uvažujete o vyslání autobusu pro fanoušky?
- No víte co já vás přepojím na sportovní...
*tram lala la lala*
- Prosím!
- Dobrý den, já volám ohledně toho jestli pojede nějaký autobus pro fanoušky na Slavii?
- Určitě ne.
- Tak proč máte na oficiálních stránkách Slovanu napsaný, že o tom uvažujete?
- No, minule jak jeli fanoušci z Jablonce tak úplně zdemolovali autobusy, oni si je sice z dopravního vyslali sami a teď je to u soudu ...
- Tak proč píšete na stránkách, že pošlete autobusy?
- To my posílat nebudeme, nám nikdo autobus nepůjčí ...
- Tak proč to píšete?
- Za to si můžou fanoušci sami, že žádný autobus neposíláme ...
- Takže nic, fajn!
Tak nezbývá nic jiného a jako vždy vyrazit po vlastní ose.
Je pátek a tak pomalu vyrážíme ku Praze. Původně plánované posílení před odjezdem zkrachovalo z důvodu špatného vlakového spojení. Kolem 16hod vyrážíme směr Praha, řítíme se po rychlostní komunikaci rychlostí 130km/hod, důvodů je hned několik, ale ten nejdůležitější je ten, že vůz už rychleji jet nemůže a pomaleji také ne, a to v důsledku setrvačnosti. 500kg živé váhy je na chudáčka Felicii dost. Pak se dostáváme do úseku, kde dopr. značky hlásají max. rychlost 80km/hod, i mezi vesnicema se může jet rychleji (hlavně že chtějí dáln. známky). Ploužíme se a ploužíme. Aspoň máme dost času na to rozhodnout se kde zaparkujeme. Vítězí varianta u Strahova, Černý most byl pro nedostatek času vyloučen. Na Strahově začíná exhibice pořadatelů, ptáme se prvního kde můžeme zaparkovat, ten nás posílá na druhou stranu stadionu a tak musíme vycouvat, ale to už jsou na nás nalepení policisté, také couvají, ale pouze o metr a tak se složitým manévrem dostáváme pryč. Zaparkovali jsme a začínáme hledat náš sektor, žádný z oslovených pořadatelů nedokáže poradit, pokud vůbec ze sebe něco vysoukal. Odpověti typu: To se mě ptáte moc, nebo asi tam nebo tamhle? Stejně dopadáme když se tážeme kde se dají koupit lístky pro hostující fans. A tak se dostáváme až k cedulce Kotel domácí. Je tu stánek s pivem a buřty a tak se občerstvujeme. Kousek vedle stojí dva borci ve slávistyckých dresech, hned nás informují, že kotel máme na druhé straně. Asi se nás báli a tak jsme jim řekli že je nezbijeme, a k našemu překvapení nám poděkovali. Konečně vcházíme do našeho sektoru, jsem třetí fanoušek (aspoň tolik ukazuje turniket). Rozvěšujeme vlajky, v sektoru se scházíme s fanouškama z Varnsdorfu, Hrádku samozřejmě i z Liberce, jsou tu asi dva od Ultrasu a další fandové, nakonec se nás schází v sektoru kolem 100, dalších pár lidí sedí na tribuně. Kotel slavistů čítá sedm vlajek, slyšet je není skoro vůbec.
Hra je občas zajímavá, ale největší koření hře dávají drasticky nepřesné střely reprezentantů v dresu Slavie a rozhodčí Hlaváč. Přežíváme velké šance Slavie a skandujeme: sešívané neštěstí. Ke konci poločasu zahrozil Lazzaro, ale bojí se dát slávistům gól (dvakrát sám před brankářem). Přestávku chceme strávit u piva, ale stala se velká katastrofa - došla bomba. Druhý poločas, stále ještě není pivo, je herně horší. Rozhodčí už neví jak Slavii dotlačit ke vstřelení branky a píská jeden nesmysl větší než druhý. Otřesná střela Zelenky končí v naší síti. Slovan se snaží o vyrovnání, rozhodčí si ale pokaždé najde důvod jak zastavit útok. Nakonec ještě píská rozhodčí penaltu, slávista ji ale nedokázal proměnit, trefuje tyč. Stále povzbuzujeme, ale už to není nic platné, ze Slavie jedeme z prázdnou. Pražští fanoušci jsou opravdu mentálně zaostalí, protože po utkání svorně prohlašují, že to byl fantastický fotbal, opravdu dementi, za to by jsme u nás zřejmě hráče vypískali. A to ten kripl Cipro bude tvrdit, že za co se tleská v Liberci by na Slavii vyvolalo pískot !!!
Opouštíme zrekonstruovaný stadion na Strahově. Prokličkováváme Prahou jde to ztuha, ale zvládáme to. A už se těšíme jak rychle dojedeme do Liberce, ale chybička v úsudku před námi je kolona stojících aut. Naštěstí jsme byli trochu pomalejší a tak Warťas stojí ob jedno auto před námi a my nemusíme čichat vůni NDR. Chudinka naše Felinka má ale co dělat aby se nezavařila při tom nákladu co má. Ručička na tachometru vesele skotačí mezi nulou a dvacítkou a druhá ručička na stav paliva úspěšně klesá, už je za půlkou. Urazili jsme další kilometr za čtvrthodiny, možná to stihneme do zítřejšího večera. Přemýšlíme jestli i šnek co nás předběhl potřebuje dálniční známku, když využívá rychlostní komunikace. Po třičtvrtě hodiny je cesta konečně volná. Tedy jen jeden pruh, ale lepší jeden než žádný. Kolem 23:00 jsme konečně v Liberci.
Zpět na začátek