D. B. S. Liberec
AC Sparta Praha - FC Slovan Liberec
22.03.2004
Po roce se opět vydáváme na Spartu a doufáme, že neutrpíme debakl podobný tomu loňskému. Z Liberce vyráží téměř zaplněný jeden bus. Většinu tvoří D.B.S.. Každý ladí po svém, někteří dokonce ve svém alkoholismu nebo boji proti němu ? pokročili do kategorie Milkyway - krabicové mléko, smetanové nanuky. U Čerňáku čekáme na ohlášenou policii, no a když už máme jet v doprovodu PČR tak doufáme v majákový průjezd křižovatek a pohodové stihnutí utkání. Přijíždí ale pouze kripo ve fáčku a táhnou nás přes Letňanský gheto, ke stadionu se dostáváme včas. U kas, kromě toho že ty lístky snad musela pokladní kreslit ručně, jak jí to dlouho trvalo, se trochu naštval i jeden tatík. Důvod byl ten, že levnější lístek pro své malé děti si má jít koupit k jiné kase a tak raději dává plnou cenu.
Na zábradlí horního patra již tradičně věšíme vlajky. Postupně se nás se studujícími v Praze schází v sektoru přes osmdesát. Ještě před začátkem utkání skandovaně zdravíme pana Škorpila, který má být zřejmě spolukomentátorem dnešního utkání pro TV. Od první minuty rozjíždíme fandění a modré balónky. V polovině poločasu předvádíme modrobílou kombinaci z papírů. Po půlhodině hry hráči Slovanu začali přehrávat domácí Spartu. Kisel dvakrát ve výborných šancích neuspěl. Stačili jsme pozdravit Vrány, snad nás slyšeli. O přestávce se někteří vydali ochutnat nealko a podobné věci. Druhý poločas jsme pokračovali ve fandění a Slovan ve spalování vyložených šancí. Postupem času v našem fandění převažovalo nadávání Spartě a zavzpomínalo se i na popěvek o Spartě a partě. Předvedli jsme i druhý pokus o choreo, sice se vydařil trochu méně ale i tak logo D.B.S. a okolo spousta veškerého chlastu vypadala dobře. Občas, když se ocitli sparťanští hráči při útočení před naším sektorem jsme zpívali Jirkovi Štajnerovi - Štajny pojď chlastat, buď jak buď je to Huť, či Jirko tys teda dopad. Při střídání ho téměř celá Letná vypískala, my mu děkovali. Po několika prasáckých faulech si i Johana vysloužil osobní pokřik Johano hovado. Několikrát jsme si zablbli se šálami. Slovan si vypracoval několik slibných brankových příležitostí, ale opět je nedokázal využít. Až do konce utkání domácí (fans ani hráči) nic nepředvedli. Byli jsme lepší téměř ve všem, jen naši hráči nedokázali dát jeden jedinej gól, škoda. Po skončení utkání jsme si s hráči poděkovali a vyrazili domů.
Od stadionu jsme již odváženi v doprovodu policie. Naši velkou žízeň jsme museli uhasit až u MB a to jsme ještě museli ukecat řidiče, který prohlásil že když cítí ten chlast okolo sebe tak dostává taky žízeň a tak by už chtěl být v Liberci. V Liberci jsme kolem deváté a tak někteří ještě razí zapíjet bodík.