D. B. S. Liberec
SK Strakonice 1908 - FC Slovan Liberec
4.kolo Poháru ČMFS
17.03.2004
Tak a konečně tu máme osmifinále poháru ČMFS. Slovan zajíždí do divizních Strakonic. Z Liberce vyrážíme ve čtyřech lidech v 8:30hod směr Praha. Zde máme necelé dvě hodinky na to trochu popít než přesedneme na bus do Strakonic. Z Prahy s námi vyráží další dva, kteří studují v Praze. Cesta nám sice ubíhá, ale pivka tlačí a jelikož jedeme linkáčem tak se zatím neodvažujeme budit rozruch vynucováním si zastávek. Po příjezdu do Strakonic okamžitě obsazujeme WC na čerpačce a hned poté vyrážíme hledat stadion a hospu. Oba úkoly jsme úspěšně zvládli. V hospodě Palermo jsme koštovali místní pivo Nektar a Dudák i přes obeznámení se sloganem: Po vypití piva Nektar posereš celej hektar. Někteří si k pivku dali i něco k snědku a poté jsme si šli zahrát fotbálek. Necelou půlhodinku před výkopem se stěhujeme na stadion, vstupné 50Kč byl od místních skvělý ekonomický tah.
Při hledání sektoru pro hosty nás pořadatel uvádí na (jedinou) krytou tribunu. Vyhraněná místa k sezení přenecháváme místním a zabíráme horní řadu, kde vytváříme "kotel o 12 lidech". Jedno z prvních fandění patří slečně rozhodčí Dáše. Pro povzbuzení hlasivek některých z nás zakupujeme pivka. Od úvodního hvizdu fandíme, a zkoušíme všechny nové chorálky. To že hraje prvoligový tým s ambicemi na pohárovou Evropu proti diviznímu mančaftu opravdu nebylo poznat. Domácí hráli lépe než v posledním utkání proti Slovanu Jablonec, a naši borci předváděli opět poměrně kvalitní hru kopání do míče okolo středového kruhu. Druhý poločas se nesl v podobném duchu, jen s tím rozdílem, že hráči dávali stále více najevo svými pokusy, že se asi dočkáme penaltového rozstřelu. Několikrát jsme fanděním pochválili domácího gólmana. Hodnou chvíli jsme vystaveni dotazům a posměšným narážkám místního publika, jakému to že týmu fandíme, že prý bývalí mistři, pohárový tým... .Už jsme měli připravený plán fandění na posledních 15minut - prosíme vás netrapte nás, my chceme Slovan... . No a v tu chvilku procpal míč do sítě Langer. V tu chvilku jsme se domnívali, jak jsme o chvilku později zjistili mylně, že konečně naši borečci začnou něco hrát a zlomí odpor týmu ze soutěže o tři třídy nižší. Opak byl pravdou, domácí se dostávali do čím dál větších šancí, nastřelovali břevna, zakládali krásné protiútoky na jeden dotek a jediné co tomu chybělo byl gól. Přesouváme se k postraní čáře a vyčkáváme konec utkání, opět posloucháme oprávněné posměšky na náš Slovan. Dvě minuty před koncem totálně rozebrali naší obranu a nastřelili tyčku a břevno. To už jsme poněkolikáté skandovaně fandili Strakonicím a konečně zapojili také domácí publikum do hlasového projevu. V samotném závěru dáváme, konkrétně Slepička, druhý ušmudlaný gól a většina domácích diváků odchází, řekl bych znechuceně, domů. Po skončeném utkání spouštíme: my vám hoši stejně děkujem. Pár jich přišlo poděkovat. Děkujeme i domácím ale ti odchází.
Před stadionem čekáme na hráče a pomáháme jedné místní fanynce s focením alba jí s každým hráčem Slovanu. A jednomu týpkovi s autem zapadlým předním kolem do kanálu. Důvody čekání na hráče se různily, od toho že od nich potřebujeme omluvenku do školy, přes dresy až po odvoz domů. Při zjištění že na busu pro tým jsou nakresleni Bílí tygři, ve dvou protestně odcházíme na linkový bus. Akorát ho stíháme. Po chvilce nám volají ostatní, že žádný z požadavků nebyl vyslyšen a že je snad dokonce zaházeli krabicemi od pizzy. My dva slavíme, že jsme stihli bus a budeme dřív doma. Po pár kilometrech ale zjišťujeme že jsme stihli bus který objíždí půlku republiky a ostatní, že jedou v pohodě přímým spojem. Moc toho nelitujeme, za 90Kč si udělat prohlídku jižních a západních Čech je celkem pohoda. Řidič bus vůbec nešetřil a předjížděl co se dalo. Opět ale chyběly zastávky. Okružní jízda byla dost dlouhá a tak jsme museli požádat řidiče o zastavení. Pár lidí nepochopilo proč se staví ale nesli to statečně. V Praze jsme hned makali na metro abysme stihli bus do LBC a nemuseli pařit na Čerňáku. Podařilo se a tak jsme byli v LBC po deváté hodině.