FK Teplice - FC Slovan Liberec

04.05.2001  a  06.05.2001

Nesmyslně stanovený odjezdový čas už na 13:30 a možnost sledování utkání v TV snížilo zájem o výjezd na pouhých 35 lidí a to je dost bída. Vyrážíme a jelikož předešlé dny byly velice parné tak máme pořád ještě sucho v hrdle a tak popíjíme, někteří chlastají. Jiřan občas něco natočí na kameru, z tohoto výjezdu fotky nebudou, ale bude video. Už jsme v Teplicích řidič neví kde je stadion a tak se zkušení navigátoři ujímají vysvětlování, a fakt se jim to podařilo hned na poprvé. Náš autobus je vpuštěn přímo do areálu. Do začátku utkání zbývá asi 10 minut, kupujeme si lístky a ještě jdeme na jedno rychlé pivko do hospody, která je v areálu. Hospoda je úplně prázdná i obsluha je překvapená, že se někdo cpe do hospody chvilku před výkopem. Za chvilku přicházejí další a oznamují nám, že se utkání pro průtrž mračen odkládá o 20 minut. Tuto zprávu přijímáme s povděkem. Napájíme se a za chvilku další zpráva - utkání odloženo na neděli. Aby tento výjezd nebyl zbytečný, tak se oddáváme pití. Odjezd z Teplic odkládáme na 18:00. Pivo teče proudem, občas tekla i držťková, stále skandujeme, sedí tu s námi asi dva tepličáci a dvě teplické děti, z nich zakládá J.K. teplický fanclub Slovanu Liberec. A už se přiblížila doba odjezdu. Cesta zpět celkem uběhla. S myšlenkou na nedělní opakovaný výjezd se rozcházíme chlastat každý do svého oblíbeného podniku.

Je neděle 13:30 a my vyrážíme znovu do Teplic. D.B.S. jedem v počtu 14 lidí (plus dvě holky) z Ultrasu jede asi 7 kusů a pak s náma jedou ještě ostatní fans. Na videu si pouštíme páteční výjezd, někteří jen těžko věří tomu, že to nejsou filmové triky, a že na záběrech jsou opravdu oni. Kromě již klasických piv, rumu a citruse, se objevuje kola s vínem. A jelikož jedeme s jiným řidičem než v pátek tak opět musíme popisovat cestu ke stadionu, opět úspěšně. Do výkopu zbývá asi půl hodiny. Naše první kroky opět vedou do hospody, tentokrát byla, ale přeplněna k prasknutí tepličáky. Situaci chvilku po našem příchodu se dá popsat slovy klasika "seděli jsme sami v přeplněné hospodě". Zařvali jsme si několik pokřiků, dopili a vyrazili na stadion. V sektoru máme asi pět vlajek, zhruba dvacet pořadatelů a policistů. Nás se schází kolem padesáti.

Boj o pohár UEFA začíná, je to celkem vyrovnané, ale je vidět, že Škorpil chce utkání dohnat k remíze, i přesto že tím pádem se do UEFA nedostanem. Nad hlavami nám poletují modré a bílé balónky (Soptíku fakt opět dík). Hra je občas i zajímavá, ale moc tutových šancí není k vidění. Teplice dokázaly i celkem dobře vystřelit a hlavička, která se odráží od tyčky, nás dost vystrašila.

Konec prvního poločasu a my vyrážíme k občerstvení kola s rumem je celkem dobrá (Samozřejmě, že to není standardní pití, které najdete v každém stánku.). Probíhá pokec s teplickýma "mažoretkama", zčista jasna se objevil nějakej papoušek něco zablekotá a pak na nás vyleje celé pivo, má štěstí že je až za plotem, jinak by byl asi víc zmalovanej než to jeho číro. Za zmínku stojí možná i to, že teplický fanclub Slovanu, který si založil J.K., fakt přišel k nám a od začátku utkání se snažil povzbuzovat s náma.

Druhá půlka je dost podobná té první, styl útočení našeho týmu nám dost vadí. Dva až tři lidi občas zaútočí a ostatní zůstávají stát v nejlepším případě na půlce. Tlak Teplic se pomalu stupňuje a začíná být pomalu jisté, že dnes asi nevyhrajeme, možná kdyby si dali branku sami? Přesto si asi čtvrthodinky před koncem vytváříme šance a jen dobré zákroky Havla nám zkazily radost. Domácí diváci dost často pískají, my ale stále povzbuzujeme a doufáme aspoň, že tu remízu udržíme. Přežíváme ještě několik šancí Teplic a je tu konec. Chceme poděkovat hráčům aspoň za bod, oni na nás ale kašlou a odchází do kabin, doufáme že byli vážně moc unavený, že se nedokázali otočit a aspoň poděkovat potleskem. Autobus máme přistavený přímo před sektorem, a je obklopen policií, která nás nechce pustit do hospody. Nakonec pouští aspoň naše dvě holky, které chtějí na WC. Cestou potkávají skupinku teplických fanynek, dochází k slovní výměně názorů, po otázce: "Chcete přes držku?", teplické dívky rychle mizí. Tak už jsme v autobuse všichni a můžeme vyrazit do Liberce. Před námi vůz PČR za námi je jich asi šest. Z okénka vlají balónky, poslední dva které přežily, a zní trubka. Cestu zpět moc nezdržujeme chceme stihnout v TV hokej. Když se dozvídáme průběžný výsledek 5:0 tak se těšíme zas jen na to jak to oslavíme.

Závěrem jenom jedno: naděje umírá poslední. Tak doufejme, že ten pohár UEFA vykopeme.


Zpět na začátek